ANGLIE  PLNÁ  NARCISEK  A  ODPŮRCŮ  BREXITU

     Představte si plochu velikosti našeho školního vodotrysku plnou posetou kvetoucími žlutými narcisy – tak to je Anglie v březnu.

Kromě parků se volně rostoucí různé druhy narcisek běžně vyskytují také v příkopech podél silnic a samozřejmě v zahradách. A opovažte se je utrhnout – už by za vámi stál policista. Jedním slovem – žlutá nádhera.

     Promiňte za poněkud netradiční začátek zprávy o školním výletu. Asi jste očekávali výčet míst, která jsme navštívili a pár fotek. Pravda je, že jsem se s vámi hned po návratu z šestidenního zájezdu do Brexitem se zmítající Velké Británie chtěla podělit o zážitky a fotografie, ale zasáhl osud a samozřejmě moje nešikovnost. Takže pokud očekáváte fotky 14 studentů naší školy před katedrálou v Canterbury, u vstupní brány do hradu Warwick, před rodným domem Williama Shakespeara ve Stratfordu, ve starobylé oxfordské jídelně proslavené filmem o Harry Potterovi nebo pózu před windsorským hradem, na jehož věži právě vlaje vlajka oznamující přítomnost britské královny, máte smůlu. Všechny tyhle fotky jsem totiž jedním ospalým, neuváženým kliknutím poslala do koše. V tu chvíli mě polilo horko (byť v anglických domácnostech přetopeno nebývá) a takhle probuzená jsem už dlouho nebyla. Ale po návalu emocí, které provázela sprostá slova, slzy a bezmoc jsem si uvědomila, že jsem s vámi pomocí fotek chtěla sdílet něco, co je vlastně „nesdíletelné“. Protože já, stejně jako studenti , máme všechny ty vymazané fotky uložené ve své paměti a tu vymaže až čas. Nicméně některé silné okamžiky v ní zůstanou nastálo. Takže pokud s námi pojedete příště, budete moci:

• vidět obličej spolužáka, který právě z Bertíkových fazolek Harryho Pottera ochutnal shnilé vejce
• zažít pravé sychravé anglické počasí, když bunda leží zapomenutá v náhradní anglické rodině
• počítat minuty a vteřiny do zastavení autobusu, když strašně potřebujete na toaletu
• potkat tu pravou mezi studentkami z třeboňské střední školy, která doplňovala náš zájezd
• dohadovat se, jestli ta vzdálená osoba na poníku u windsorského zadního křídla hradu je opravdu královna Alžběta
• mít pocit, že anglická rodina, která si vás na tři noci vzala pod svá křídla, je ta nejlepší v celé Anglii
• si při nástupu do anglického auta automaticky sedat na místo řidiče
• si prostě říkat: „Tak po tomhle chodníku chodil William Shakepeare do školy.“
• při pohledu na chlapce v šosatých uniformách chlapecké školy v Etonu odhadovat, který z nich bude příští britský premiér
• zažít jaké to je, když vám společně s dalšími 14 studenty běhá mráz po zádech ve strašidelném sklepení hradu Warwick
• se společně smát, když středověký soudce odsoudí paní učitelku Pánkovou ke strašnému mučení ne za čarodějnictví, ale prostě za to, že je učitelka
• si s potěšením uvědomit, že bez problémů rozumíte anglické průvodkyni, která báječnou britskou angličtinou vzpomíná na svatbu prince Harryho a Meghan
• se osobně zeptat živého Brita na to, co si myslí o Brexitu
• ochutnat tradiční fish and chips
• pokusit se umýt ruce pod dvěma kohoutky v opačných rozích umyvadla zároveň
• bydlet v cihlovém domě s malými ložnicemi a velkým obývacím pokojem
• zažít poklidnou demonstraci milionu Britů v jejich hlavním městě
• projet se lodí po Temži
• stát jednou nohou na východní a jednou noho na západní polokouli
• …

Pokud něco z výše jmenovaného  a ještě něco navíc opravdu chcete zažít, musíte o letních prázdninách na brigádu a našetřit si na zájezd, který se uskuteční v příštím školním roce. Že to bylo super vám určitě potvrdí Týna, Terka, Valča, Eliška, Honzové, Pavel, Marek, Martinové, Pepa, Tomáš, Jarda a Hana.

P.S.: Společné fotky máme alespoň ze závěrečného dne v Londýně. Takže si je užijte.